Zveřejněno 15. 5. 2016

Rudolf "Tony" Antoníček

Datum narození:  17. 3. 1921

 

 

Popis:

Zakládající a legendární člen HO Lokomotiva – Ingstav Brno. Od počátku ve výboru oddílu zastával funkci technického vedoucího – metodika. Zasloužilý mistr sportu. Reprezentant Československé obce sokolské. Člen reprezentačního družstva Československa v horolezectví od roku 1953 do roku 1961. V letech 1955 – 1961 předseda horolezecké sekce krajského výboru ČSTV Jihomoravského kraje. Držitel Zlatého odznaku Slovenského horolezeckého spolku IAMES. Cvičitel horolezectví a trenér. Podnikl řadu významných výstupů na cvičných skalách, pískovcových skalách, ve Vysokých Tatrách, v Alpách, na Kavkaze a v Hindukúši.


Životopis:

Od útlého mládí byl „Tony“ členem Sokolské jednoty Královo Pole v Brně, kde aktivně hrál basketbal a zápasil. Dále se věnoval zájmově turistice a lezení na cvičných skalách, později několikrát navštívil se svojí manželkou Alenou Vysoké Tatry, které si velmi oblíbili. Se svými přáteli založil 5. června 1950 u Sokolské jednoty Královo Pole současný horolezecký oddíl Lokomotiva – Ingstav Brno. Po ustanovení oddílu se zúčastnil se všemi členy základního horolezeckého výcviku, pořádaného brněnskou horolezeckou sekcí krajského výboru Sokola na Pálavě. Ještě v témže roce absolvoval kurz horolezeckých cvičitelů ve Vysokých Tatrách. Zároveň byl od roku 1950 členem krajského reprezentačního družstva v horolezectví. V roce 1951 a 1952 se zúčastnil výběrového soustředění reprezentantů Československé obce Sokolské ve Vysokých Tatrách. Za své vynikající výkony byl přijat v roce 1953 do reprezentačního družstva Československa v horolezectví. S Jiřím Ševčíkem ze stejnojmenného oddílu vytvořil zároveň v tomto roce legendární „Lokomotiváckou“ lezeckou dvojici. Od 20. března do 5. dubna 1955 se Rudolf Antoníček účastnil společně s Ivanem Gálfym, Františkem Kelem ml., Jiřím Maškem, Jiřím Šimonem soustředění státních reprezentantů a cílem se stal přechod Vysokých Tater od Kopského sedla po Kriváň. Rok 1955 přinesl fantastický úspěch, když družstvo ve složení Rudolf Antoníček, Jiří Ševčík, Jan Polášek a Jiří Voda dne 16. 7. 1955 uskutečnilo teprve 4. průstup západní stěnou Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách, pověstnou „Hokejkou“. V roce 1959 se zúčastnil jako státní reprezentant československé horolezecké expedice na Kavkaz, kde s Jiřím Ševčíkem provedli náročný průstup jihozápadní stěnou na severní vrchol Ušby 4 700 m a severním pilířem Nakra Tau 4 260 m. Dále se tato dvojice zúčastnila v srpnu a září 1960 zájezdu státního reprezentačního družstva do pohoří Rila v Bulharsku, kde absolvovala těžké výstupy např. na Zlý zub. Začátkem února 1961 obdržel titul Mistra sportu. V srpnu 1961 absolvuje další zájezd státního reprezentačního družstva na Kavkaz, tentokrát do oblasti Adyr-su a Adyl-su a spolu s Vladimírem Šedivým prostupuje severní stěnou Ullu Tau Čany 3 920 m a Piku Ščurovského 4 259 m. V roce 1962 československé reprezentační družstvo ve složení Rudolf Antoníček - vedoucí, Jiří Ševčík, Josef Psotka a Miloš Matras navštěvuje oblast známého francouzského horolezeckého střediska Chamonix ve Francii a Jiří Ševčík s Milošem Matrasem absolvují v pořadí 8. výstup Bonattiho pilířem na Petit Dru. V roce 1965 se uskutečnila 1. československá horolezecká expedice do Hindúkuše, které se zúčastnil i Rudolf Antoníček. O expedici napsal Ivan Dieška ve své knize Horolezectví zblízka následující slova: „Dnes lze bez rizika říci, že úspěch první československé státní expedice do Váchánského Hindúkuše roku 1965 byl rovným dílem projevem organizačních schopností vedoucího Vladimíra Šedivého, stejně jako výběru československé horolezecké špičky. Sedmnáct výstupů, mezi nimi sedm prvovýstupů na hory vyšší 6 000 m, bylo výsledkem úsilí osvědčených horolezců…“. Za úspěchy při expedici pak Rudolf Antoníček 21. 9. 1965 s ostatními účastníky obdržel titul zasloužilý mistr sportu. Jeho přínos pro československé horolezectví ocenil 14. 8. 1971 i Slovenský horolezecký spolek IAMES, který Rudolfu Antoníčkovi udělil Zlatý odznak.

 



Nejvýznamnější výstupy:

Moravský kras
•    Hřebenáč – Nová cesta, klas. IV A0e – prvovýstup 1954

Žďárské vrchy
•    Drátník – Sokolí spára, klas. V A1 – prvovýstup 1960, J. Kuchovská
•    Čtyři Palice – Raketa, klas. IV – prvovýstup 1957, M. Lasák
Český ráj
•    Kapelník – Jeschkova stěna, klas. VII, exponované, J. Ševčík
•    Funkova stěna, klas. VII, J. Ševčík
Adršpašské skály
•    Starosta – Stará cesta, klas. VIIa, J. Ševčík
•    Starostová – Stará cesta, klas. VIIa, J. Ševčík
Vysoké Tatry
1952
•    Ľadová kopa, V stěna, 1. zimní průstup – A. Antoníčková, J. Ševčík
1953
•    Galerie Ganku, Stanislawského cesta, léto, klas. VI, J. Voda
1954
•    Žltá stěna, Korosadowiczova cesta, léto, klas. V, J. Ševčík
•    Malý Kežmarský štít, Stanislawského cesta, léto, klas. VI, J. Ševčík
•    Lomnický štít, Birkenmajerova cesta, léto, klas. V, J. Ševčík
•    Lomnický štít, Stará cesta, léto, klas. V, J. Ševčík
1955
•    Přechod hřebene Vysokých Tater od Kopského sedla na Kriváň 20.3. – 5.4. Jiří Mašek, František Kele ml., Miroslav Wolf, Ivan Gálfy, Jiří Šimon
•    Lomnický štít, Hokejka, léto, klas. V+ A1, J. Ševčík, J. Polášek, J. Voda
1956
•    Gerlachovský štít, JZ stěnou, zima, s bivakem, klas. V, J. Polášek
•    Žltá stěna, Cagašíkova cesta, léto, klas. VI A2, J. Ševčík
1957
•    Ganek, V pilíř, zima, J. Ševčík
•    Galerie Ganku, Stanislawského cesta, 3. zimní průstup, klas. VI, J. Ševčík
•    Galerie Ganku, Orlovského cesta, léto, klas. VI-, J. Ševčík
•    Galerie Ganku, Komín Lapinského, léto, klas. VI A2, J. Ševčík
1959
•    Žltá stěna, Cagašíkova cesta, zima, klas. VI A2, J. Ševčík
1963
•    Velká Vysoká, Stanislawského cesta, léto, klas. V, Kuchovský

Rila
1960
•    Maljovice 2 735 m, SV stěna středem, prvovýstup, klas. V – VI, J. Ševčík
•    Zlja zub 2 678 m, J stěna, cesta Přes oči, klas. V, J. Ševčík
•    Kamilata 2 621 m, levým pilířem, prvovýstup, klas. V, J. Ševčík

Alpy
1962
•    Barre des Ecrins 4 102 m, J pilíř, 1. čs. přelez, klas. V, J. Ševčík, M. Matras, J. Psotka
•    Mont Pelvoux 3 946 m, SV pilíř, J. Ševčík
•    Petit Dru, J stěna, klas. V, J. Lowe
1964
•    Vysoké Taury, Grossglockner, SV pilíř, prvovýstup, O. Karásek
1966
•    Matterhorn, Hörnliho hřeben, klas. IV, O. Karásek
1969, Dolomity
•    Cima Grande di Lavaredo, Dibonova hrana, klas. IV, F. Okáč, Veselý
•    Cima Picolo, klas. III, F. Okáč, Veselý
•    Cima Picolissima, klas. V, Veselý

 Kavkaz
1958
•    Dombaj, Belaja Kala, klas. 3A, M. Lasák
1959
•    Ušba 4 710 m, JZ stěna, klas. 5A, J. Ševčík
•    Nakra-Tau 4 251 m, S stěna,  L pilíř, klas. 4B, J. Ševčík
•    Čatyn-Tau 4 412 m, klas. 3B, J. Ševčík
•    Elbrus, V vrchol, 5 622 m, Kysilka, Jaškovský
1961
•    Pik Ščurovského 4 277 m, SZ stěna, P polovinou, klas. 5A, I. Kluvánek, M. Turek
•    Ullu-Tau 4 207 m, SZ stěna, klas. 5A, V. Šedivý, I. Kluvánek, M. Turek
1963
•    Mižirgi 5 025 m, Z vrchol, J pilíř, klas. 5A, J. Čihula, I. Plašil, J. Psotka, V. Šmída, M. Šísler   

Mongolský Altaj
1967
•    Delger-Chan, J stěna, prvovýstup, klas. V, M. Turek a mongolský horolezec
•    Mongol Čechin Najrangal, klas. III, M. Turek
•    Štít III. mongolské spartakiády, klas. V, M. Turek

Hindukúš
1965
•    čs. expedice do Hindukúše, členové vystoupili na 17 do té doby neslezených vrcholů, nichž 7 bylo vyšších jak 6 000 m. Zároveň provedli 7 prvovýstupů na vrcholy vyšší jak 6 000 m.
Vedoucí expedice: Vladimír Šedivý.
Členové: Rudolf Antoníček, Jan Červinka, Ivan Gálfy, Miroslav Jaškovský, Radovan Kuchař, Miloš Matras, Jozef Psotka, Ivan Urbanovi, Vlastimil Šmída, Milan Daniel – vědecký pracovník, Vilém Heckel – fotograf, Bedřich Roger – filmový pracovník, Jaromír Wolf – lékař.  


 

ing. arch. Jiří Ševčík

Datum narození:  22. 3. 1934

 

 

Popis:

Dlouholetý člen HO Lokomotiva – Ingstav Brno. Mistr sportu. Reprezentant Československa od roku 1957 do roku 1964. V letech 1965 – 1977 trenér československého reprezentačního družstva v horolezectví. Za vynikající trenérské úspěchy obdržel 18. 9. 1973 od předsedy Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy čestný titul Vzorný trenér.

Podnikl řadu významných výstupů na cvičných skalách, pískovcových skalách, ve Vysokých Tatrách, v Alpách a na Kavkaze. Jako první Čech prostoupil s Milošem Matrasem Bonattiho cestu na Petit Dru.


Životopis:

Při studiích na královopolském osmiletém gymnáziu v Brně se zájmově věnoval společně se svým kamarádem Zdenkem Bednaříkem speleologii v Moravském krase. V 16 letech absolvoval náborový kurz na Pálavě, pořádaný HO Sokol GZ Královo Pole, kde se seznámil s vynikajícím brněnským horolezcem Rudolfem „Tonym“ Antoníčkem. S ním posléze vytvořil legendární „Lokomotiváckou“ lezeckou dvojici. Během studií na fakultě architektury a pozemního stavitelství Vysokého učení technického v Brně trávil většinu víkendů a volného času na skalách po celém Československu. Ještě na škole byl v roce 1957 na základě svých mimořádných výkonů zařazen do reprezentačního výběru. Po studiích nastoupil do Stavoprojektu Bratislava, kde pracoval jako architektonický projektant. Lezecké kontakty navázal s místními horolezci z HO VŠ Bratislava, kde byl výraznou postavou Jozef Psotka. S ním pak podnikl několik náročných výstupů ve Vysokých Tatrách a v Alpách. Po ukončení pracovního poměru v roce 1960 přešel do kabinetu prof. Fuchse v Brně. Zde byl zaměstnán do roku 1989, kdy založil soukromou architektonickou a projekční firmu Pam – Arch. Je ženatý, má dceru Zuzanu a syna Roberta.


Nejvýznamnější výstupy:

Moravský kras
•    1955 – Macocha, spodní i horní část, klas. VI. K. Cídl
Český ráj
•    Taktovka – Chlumova cesta, klas. VII, J. Kuchovský
•    Kapelník – Jeschkova stěna, klas. VII, exponované, R. Antoníček
•    Funkova stěna, klas. VII, R. Antoníček
Adršpašské skály
•    Starosta – Stará cesta, klas. VII a, R. Antoníček
•    Starostová – Stará cesta, klas. VII a, R. Antoníček

Vysoké Tatry
1952
•    Ľadová kopa, V stěna, 1. zimní průstup společně s manželi Antoníčkovi
1954
•    Žltá stěna, Korosadowiczova cesta, léto, klas. V, R. Antoníček
•    Malý Kežmarský štít, Stanislawského cesta, léto, klas. VI, R. Antoníček
•    Lomnický štít, Birkenmajerova cesta, léto, klas. IV – V, R. Antoníček
•    Lomnický štít, Stanislawského cesta, léto, klas. V, R. Antoníček
1955
•    Lomnický štít, Hokejka, léto, klas. V+ A1, R. Antoníček, J. Voda, J. Polášek
1956
•    Žltá stěna, Cagašíkova cesta, léto, klas. VI, R. Antoníček
1957
•    Ganek, V pilíř, zima, R. Antoníček
•    Galerie Ganku, Stanislawského cesta, 3. zimní průstup, klas. V+, R. Antoníček
•    Galerie Ganku, klasická cesta, zima, klas. IV, Z. Studnička, P. Černík
•    Galerie Ganku, Orlowského cesta, léto, klas. VI-, R. Antoníček
•    Galerie Ganku, Komín Lapinského, léto, klas. VI A2, R. Antoníček
1959
•    Žltá stěna, Cagašíkova cesta, zima, klas. VI, R. Antoníček
•    Kriváň, SZ stěna, z Kotlin, zimní prvovýstup, klas. IV, K.Cídl, E.Dvořák, J. Mazourek
1960
•    Malý Kežmarský štít, Stanislawského cesta, zima, klas. VI, R. Antoníček
•    Malý Kolový štít, Motykova cesta, zima (duben), klas. V – VI, R. Antoníček
1962
•    Kriváň, středem S stěny na Rameno Kriváně, 1. zimní průstup, klas. IV, I. Hýsek
1963
•    Galerie Ganku, Centrální pilíř, klas. V+ A1, R. Antoníček
•    Galerie Ganku, Studničkova cesta, klas. V+, V. Bůžek, M. Holzer, P. Přerost

Rila – zájezd státního družstva – srpen, září
1960
•    Maljovice 2 735 m, SV stěna středem, prvovýstup, klas. V – VI, R. Antoníček
•    Zlja zub 2 678 m, J stěna, cesta Přes oči, klas. V, R. Antoníček
•    Kamilata 2 621 m, levým pilířem, prvovýstup, klas. V, R. Antoníček

Alpy
1962
•    Barre des Ecrins 4 102 m, J pilíř, 1. čs. přelez, klas. V, R. Antoníček, M. Matras, J. Psotka
•    Mont Pelvoux 3 946 m, SV pilíř, R. Antoníček
•    Petit Dru 3 730 m, 1. čs. přelez, klas. VI, M. Matras
1964
•    Watzmann 2 713 m, V stěna, Kederbacherova cesta
1967
•    Petit Dru 3 730 m, S stěna, V. Farkaš
•    Auguille du Midi 3 842 m, J stěna, Rebuffatova cesta, V. Farkaš
1972
•    Mont Maudit 4 465 m, pilíř, J. Tallová

Kavkaz
1959
•    Ušba 4 710 m, JZ stěna, klas. 5A, R. Antoníček
•    Ullu Tau 4 207 m, S pilíř, R. Antoníček
•    Nakra Tau 4 251 m, S stěna, levý pilíř, klas. 4B, R. Antoníček
•    Elbrus 5 642 m
•    Čatyn Tau 4 368 m,  klas. 3B, R. Antoníček
1969
•    Elbrus 5 642 m – oba vrcholy
•    Šchelda 4 295 m, hřebenem, I. Hýsek
1973
•    Belaja Kaja, JZ žebro, JZ žebro, klas. 4A, Batík
1988
•    Kazbek 5 043 m

 

Pamír
1978
•    Pik Lenina 7 134 m, vedoucí expedice

Obvykle obchod lékárny mohou nabídnout s originálními způsoby léčby rozličnými neduhy. Někteří lidé již slyšeli o Zoviraxu, který je antivirotikum droga. Obecně věnovat, že tento lék je často používán k zacházení herpes. To zpomaluje šíření viru herpes v těle. Mluvme o lišily drogách. Náš článek říci více o http://cialis-cz.com/. Co vědci mluví o ? (Více informační ). Mnozí Možná říkají, že energičnost of Cialis je dobře zdokumentováno. Šťastně existuje několik léky, které nám mohou pomoci bez poškození vašeho erekce. Před zakoupením Cialis nebo jakýkoliv jiný lék, poraďte se se svým poskytovatelem zdravotní péče o jakékoliv obavy týkající se vaší sexuální funkce. Lékárník vám může odkazovat na jiné odborníky, jako endokrinologa a dalšími poradci. Jistá věc, se z dobrého jména zdrojem dostanete důvěru s vědomím, že vaše objednávka je zpracována renomovaných lékárníky a že vaše informace jsou v bezpečí.