Zveřejněno 23. 2. 2017

Podle plánu činnosti našeho horooddílu se má uskutečnit o nastávajícím víkendu skialpová akce do Krkonoš. Ubytování je objednáno na „Boudě v Obřím dole“. Sněhu na českých horách je podle předpovědi víc jak dost a celý víkend má navíc ještě sněžit. Nějaké sněžení nám nemůže vadit, máme dobré vybavení a navíc jsme na něj z hor zvyklí. No a alespoň nebudeme lyžovat na trávě. Naposledy jsem byl v Obřím dole na svatební cestě a sletěl jsem ze Sněžky na paraglajdu. Vzpomínám na to dodnes, přežil jsem…

Večer, po příjezdu do Pece, jdeme nalehko pěšky na boudu. Chatař nám odvezl všechny věci včetně lyží autem, cesta je totiž čerstvě prohrnuta frézou a bez problémů to zvládl. My samozřejmě taky.

 

 

Večeře je nachystaná na sedm večer, takže se nejdřív ubytováváme, koštujeme co kdo dovezl za specialitu a domlouváme se na zítřek. V plánu je vyjít na skialpech Modrým dolem na Výrovku, odtud pak na Luční boudu, dát si něco na občerstvení a nějak nazpátek. Ráno je zatažené a lehce posněžuje, podstatné je, že neprší. Vyrážíme celá parta společně, všude je prachový sníh a příroda vypadá jako v pohádce „Tři oříšky pro popelku“. V Modrém dole je několik letitých bud, které jsou kulturní památkou. Přikryté sněhem jsou kouzelné, taky možná proto, že jsou většinou opravené. Po cestě narazíme na ceduli „Lavinové nebezpečí“. Než okolo nich projdeme, potkáváme tři horské vůdce na skialpech s klienty. Když můžou oni, tak my taky... Zkušeností máme totiž na rozdávání. Na Výrovce jsme celkem brzy a domlouváme se na prodloužení túry na Nové Klínovky (bývalá Tesla), dolu po sjezdovce a nazpátek. Jízda je to pěkná, prašánek je fajn. Šlapání nazpátek mě moc neoslovilo, ale co naplat - musím. Přes Výrovku jdeme na Luční boudu. Po cestě se vítr zvětšuje, u kamenné boudy je fučák dobrejch 90 km/hod. Mlha by se dala krájet, místy nevidím orientační dřevěné tyče. Škoda jen, že se po 1 sekundě vybila baterka v mobilu. No posuďte sami.

 

 Abychom trochu rozmrzli, tak jsme si dali na Luční boudě držkovou polévku za 70,- Kč (nechal jsem si ji přihřát) a k tomu spešl rohlík z Luční za 50,- Kč. Chutnalo nám! Po cestě zpátky pořád fučí, no jsou to naše největší hory… Na boudu v Obřím dole jsme přijeli všichni a celí, i když pády některých nezkušených okolo stromů byly hodně natěsno. Večeře nám chutnala. V neděli chceme udělat něco kratšího, protože okolo 16,00 hod. musíme vyrazit k domovu na Moravu. V plánu je vyjít pod lanovkou na Růžohorky a pak stejnou trasou sjet do Pece. No je to do kopce…

 

Sjezd byl ještě rychlejší… Na boudu přicházíme naštěstí celí a bez šrámů. Pak se pobalíme a valíme domů. No valíme, spíš poskakujeme, jako kdyby jela z Pece celá Praha!

Bóža