Blíží se konec září a s tím spojená tradiční sportovně – společenská akce Tour de burčák. V letošním roce jsme se zaměřili na novou vinařskou oblast, kterou z nás málokdo zná - Moravské Slovácko. Při průzkumné květnové akci jsme si kraj s kamarádem Zdenkem Jankem na kole projeli, namysleli cyklotrasy a vyjeli na nejvyšší vrchol Bílých Karpat Velkou Javořinu 970 m.n.m., kde se každý rok na Silvestra setkávají Češi, Moraváci a Slováci na tradiční společenské akci. Při každém setkání s místními lidmi jsme byli překvapeni velice příjemnou a přátelskou atmosférou, radostnou náladou, velkou srdečností a sympatickým vystupováním. Nakonec jsme se s kolegou shodli, že tady jsou ty kořeny Moravy…

V pátek 29. září dopoledne se setkáváme za nádherného počasí babího léta s ostatními ve vinařství rodiny Minaříkových v Blatničce. Po ubytování okamžitě vyrážíme na první cyklistický okruh - Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Strážnice, Petrov – Plže, kde se zúčastňujeme stavění máje, Radějov, Kněždub, Hroznová Lhota, Louka, Blatnička.

Večer máme ve vinařství připravenou teplou večeři a červený burčák – paráda! Další den ráno je opět azuro. Na nic nečekáme a vyrážíme směrem k Velké Javořině. Cíl je předem jasný – vrchol! Vybíráme nejkratší směr přes Suchov a Vápenky. Pak se dostáváme do stoupání k nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat. No nadřeli jsme se… Odměna však stála zato. Z vrcholu jsou fantastické rozhledy, hlavně do Dolnomoravského úvalu, kde jsou dokonce vidět obce a města okolo řeky Moravy. Na sjezdu od vysílače navštěvujeme na slovenské straně Holubyho chatu, ale je taky totálně přecpáno.

Raději sjíždíme ostrým klesáním do Květné a pak do Strání, kde se konečně v místní restauraci najíme. Odtud pokračujeme po hlavní silnici ze Slovenska do vnitrozemí a od křižovatky ke Kamenné boudě jedeme po lesní cestě do Horního Němčí. Odtud je to přes Slavkov a Boršice u Blatnice do Blatničky kousek. Po sprše máme jako včera nachystanou teplou večeři. Pak následuje prohlídka technologické části výroby královského moku a ochutnávka vín zdejšího rodinného vinařství ve sklepní části. Samozřejmostí jsou i obložené mísy. Minaříkovi jsou originál vyštudovaní vinaři a připravili nám na ochutnání 15 vzorků bílých, růžových a červených vín. No bylo to úžasné… Rodinná moravská atmosféra je tady prostě hodně cítit. Po ochutnávce posezení pokračuje hóódně dlouho. Vzhledem k tomu, že vína byla vysoce kvalitní, jsme ráno v pohodě a připraveni na další vyjížďku. Vyrážíme opět za luxusního počasí cestou mezi vinohrady ke kostelíku nad Blatnicí pod Sv. Antonínkem. Odtud přes Ostrožskou Lhotu do Hluku a cestou mezi poli nazpátek do Blatničky. No a kam příští rok? Naplánováno je hlavní město vína České republiky Valtice a předběžně trasy mezi vinicemi v severním Rakousku.

Bóža