Zveřejněno 4. 4. 2019

Mt. Margherita (někdy též nazývaná Mount Stanley) je třetí nejvyšší hora Afriky (5.109 m). Je vrcholem pohoří Rwenzori, ležícího mezi Ugandou a Demokratickou republikou Kongo. Rozkládá se těsně nad rovníkem a pramení zde Nil. Pohoří o velikosti Tater je tvořeno šesti masivy, z nichž nejvyšší je Marherita, další jsou Speke (4.890 m), Baker (4.843 m), Emin (4.798 m), Gessi (4.715 m) and Luigi di Savoia (4.627 m). Prvními průzkumníky zde byli Italové, a významně se do historie zapsali i Poláci. Pohoří se také nazývá Měsíční hory, ale spíše jsou to dešťové hory, vyjma vrcholu, který je pokryt ustupujícím ledovcem. Hory jsou chráněnou oblastí a do rezervace se platí vstupné. 

 

Trek jsme podnikli dva Honzové, Češi, v únoru 2018; organizace byla vlastní díky informacím z internetu, a s pomocí místních služeb, zajištěných dopředu emailem. Výstup na nejvyšší horu je podle plánu osmidenní, my jsme si pobyt protáhli o některé vedlejší výstupy na devět dní. Tabulka s denním rozpisem pochodů je dole. Přespává se v táborech a výpravu povinně doprovází domorodí nosiči, kteří vynáší potraviny, topivo a vše potřebné na cestu. Tábory jsou vybavené v nižší poloze chatrčemi a výše stany vždy s několika palandami a kamny. Mezi tábory vedou cesty, které nosiči různě udržují, na několika místech jsou mostky a přechody přes blata, jinde se musíte brodit. Holiny, pláštěnky a nepromoky vůbec jsou nutností. Ačkoli se začíná na 1.500 m a první den vystoupáte do 2,5 tisíc, prší každý den až do výšky 4.500 m, několik hodin denně v nepravidelných časech. Možnost se usušit přes noc je omezená na dobu, kdy se topí v kamnech v kuchyňském stanu, kde spí nosiči a průvodci a rychleschnoucí materiály jsou velkou výhodou.

 

Cestou vystoupáte na několik kopců okolo, např. vrchol Weismann (4.620 m), Mutinda (3.975) a další, kde déšť již přechází do sněžení. Poslední částí výstupu je zdolání hory nejvyšší a konečně dojde na vaše horské vybavení. Vstává se ve tři a vystoupáte okolo 900 m po mixovém terénu, jednou se strmý ledovec podobá spíše ledovému lezení. Na poslední část jde nový průvodce, trénovaný lezec, školený horolezci z Alp. Přesto je dobré se jistit svým způsobem, občas ti řeknou: tady se drž toho (zmrzlého) lana a sjížděj…, vlastní výstup je asi trojka. 

 

Výš v pohoří rostou úplně jiné rostliny a stromy než na horách v Evropě – starček (u nás luční květina) je několikametrový strom, různé lobélie podle stáří až dvoumetrové. Vody je v horských pramenech dostatek, potraviny zajišťují nosiči. Ačkoli sami si nesou své (odlišné) jídlo, pro klienty vaří rýži a ovesné vločky, v nižších partiích s kuřetem, výše jen kaše. Na oběd dávají sendvič s něčím uvnitř, Hilton to není, ale stačí dostatečně.

 

Sestupovat do údolí lze jinudy než se vystupuje, naše pořádající agentura byla Rwenzori Trekking Services (jsou zde asi celkem dvě), vede jí Australan, a pořádají i výstupy na další hory v pohoří, osvědčili se nám, doporučujeme a můžeme předat informace.

Honzové Bernardy a Hlaváč

 

 

 

 

20.2.18

21.2.18

22.2.18

23.2.18

24.2.18

25.2.18

26.2.18

27.2.18

28.2.18

Vzdál. (km)

12,26

8,17

10,7

10,26

5,82

8,69

5,87

12,65

14,4

Doba pochodu

6:26

5:57

6:26

7:47

4:08

8:00

3:16

6:41

7:47

Min výška

1,444

2.707

3.581

4.003

3.872

4.445

3.981

3.852

3.224

Max výška

2,556

 

3.603

4.062

4.663

4.496

5.109

4.467

4.506

4.098

Výstup (m)

1,257

 

1.106

924

1.106

779

860

254

811

466

Sestup (m)

189

165

516

1.176

355

1.137

684

746

1:337

Teplota (průměr)

26,1

22,9

22,4

8,3

6,3

0,2

12,1

8,7

10,9

Min-max

(°C)

15-36

20-26

13-28

4-22

5-23

-3-8

6-18

5-20

6-23