Podmínky ve slovinských horách tuto sezónu nebyly zrovna ideální, ale v týdnu od 2.3. nasněžilo kolem 70cm prašanu. Vyráželi jsme v pátek ráno za hustého sněžení. Jindy velmi oblíbená Pokljuka byla liduprázdná. Za cíl jsme měli 2050m vysoký Viševnik a přespání ve winterraumu chaty Vodnikov dom. Nejen kvůli náročnému prošlapávání stopy, ale hlavně kvůli poměrně špatné viditelnosti jsme se rozhodli cíl změnit a přespat na chatě Koča na Uskovnici což se ukázalo jako skvělá volba. Na chatě nás přivítala svérázná chatařka Agáta původem z Košic a bylo o zábavu postaráno. Chatu všem doporučuji, paní se o nás starala jako o vlastní. 

Na sobotu a neděli bylo v předpovědi krásné počasí což se vyplnilo. Jediný problém byl, že masy čerstvého sněhu začaly z kopců sjíždět. Ani na druhý pokus jsme se do winterraumu nedostali, protože naši cestu křižovaly lavinové dráhy s čerstvými lavinkami. Tak jsme si za cíl vybrali relativně bezpečný, 2240m vysoký Veliki Draški vrh. Po cestě jsme si udělali kompresní test, ze kterého vyšlo, že je nejprudší svah stabilní a odměnou nám byl užasný sjezd až do údolí. Na chatě nás zase čekala paní Agáta a její úžasná domácí kuchyně.

Třetí den bylo v plánu jen vystoupat do 1950m vysokého sedla pod Viševnikem a sjet k autu. V nejprudším svahu nám tentokrát test vyšel dost špatně, tak jsme s respektem sjeli opodál míň prudký svah, který po kratší rovince pokračoval lesem až dolů.

 Pokljuka nabízí super terény, které nejsou až tak náročné, takže rozhodně stojí za vyzkoušení. Zároveň je ale docela populárním cílem, takže doporočuji případný výlet naplánovat tak, aby jste nebyli jen součástí davů, které se hlavně na Viševník vydávají.

Michael