Koronavirová doba nás omezila při výcviku horoškoly na umělé stěně a tak se velice těšíme na prodloužený květnový víkend se svátečním pátkem na cvičných skalách na Rabštejně v Jeseníkách. Při příchodu k horské chatě stejnojmenného názvu jsme překvapeni loukou plnou stanů. Tolik jsme jich tady nikdy neviděli a to sem jezdíme už dlouhých několik desítek let... Lidi mají prostě potřebu se v období určitých omezení vyvětrat a užít si pobyt v přírodě. Dáváme u chaty malé osvěžení a jdeme rovnou na náměstíčko uprostřed skal, kde jsou v okolí ideální cesty pro nováčky. Vybírám jim ty nejhezčí, zajímavé a dobře zajistitelné umělými pomůckami. Mám tady navíc malého Fildíka, kterému jsem nabídl další možnost vyzkoušet si lezení na skalách. Rodiče mají kousek odtud příbuzné na chatě, takže sem rádi přijeli. Počasí nám taky přeje, takže si to celý den parádně užíváme. Ještě za světla stavíme stany a na ohni opékáme klobásky a špekáčky. Spát jdeme hodně pozdě. V sobotu zamíříme do oblasti masivu u „Panny“. Jsou zde členité a relativně dlouhé cesty s velkou možností zakládání umělých pomůcek. Je to přesně to, co nováčci pro závěrečný pobyt ve Vysokých Tatrách potřebují. Odpoledne to pak vezmeme přes skalní útvar „Květina“ k „Rigu“. Vytahuji jednu z nejkrásnějších cest na Rabštejně s názvem „Hrana Riga“, dobírám jednoho nováčka a taky Fildu. Je velice šikovný, když někam nedosáhne, tak udělá pár mezikroků a problém je vyřešen. Mám z něho velkou radost jak vše zvládá a vůbec neremcá. Večer opět opékáme a probíráme dnešní den. No parádně jsme si to užili. V neděli jde dopoledne ještě něco zkusit David Gritz s nováčkem Martinem Sovadinou. Okolo poledne balíme a frčíme do svých domovů.

Bóža