V letošním roce, v době světové koronavirové krize, je situace s letními Tatrami totálně na zbláznění. Nevíme co bude, nevíme, jestli do vůbec Tater pojedeme, nevíme, jestli Slovensko otevře horské chaty, situace je celkově hodně nepřehledná. Konečně 19. června mohu rozeslat členům oddílu a nováčkům zprávu, že se Tatry uskuteční. Z několika desítek přihlášených jich hodně váhá. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale někteří mi hodně zkomplikovali situaci svým zvláštním rozhodnutím se nezúčastnit... No nakonec ve velkém počtu v neděli 16.8. do Tater odjíždíme.

Auta necháváme jako vždy v Tatranských Matliarech a pěšky šlapeme z Biele Vody na Brnčálku. Přicházíme včas, abychom se ubytovali a zvládli přijít na večeři. Pak následuje společná porada a rozdělení nováčků jednotlivým instruktorům. V pondělí po snídani vyrážíme do okolních stěn. Já jdu s Erikem na Kozí kopky. Kousek pod nimi ale začíná poprchávat. Obloha je už zatažená, sem tam skrápne a nevypadá to celkově dobře. Raději se vracíme a nelitujeme. Po příchodu na chatu se to spustilo. Odpoledne opakujeme s nováčky na chatě metodiku.

Úterý je pošmourné a na nějaké extra zlepšení to nevypadá. Někdo vyráží na Jahňací štít, někdo jde k Bílému plesu, někdo si dělá ještě něco menšího. Odpoledne s nováčky děláme opět metodiku. Středa je totálně deštivá. Má pršet celý den. Předpověď se naplnila, napršelo neuvěřitelných 64 mm srážek. S nováčky ale neleníme a celý den opakujeme metodiku. Už je z toho musí brnět hlava…, a možná i ruce… Konečně ve čtvrtek se počasí umoudřilo. Je ale hodně mokro. Většina osazenstva vyráží tak jako já na pilíře, jedna čtyřka jde na Meděné lávky a na Lomničák, někdo si dělá jen trek.

Pátek je konečně den jak má být. Chci využít parádní předpovědi a s Martinem vyrazit na Černý štít. Na chatě jsou však Maďaři, kteří nám dělají „starosti“. Mají k lezení zajímavý přístup, i metodiku řeší trochu jinak… Ráno při snídani mě Gabča upozorňuje, že Maďaři v počtu okolo patnácti už vyráží. Napočítám jich u plesa sedm a nedělám si starosti. Přesto se snažíme pohnout… Když vyrážíme od chaty, napočítám jich na řetězech do Velké Zmrzlé doliny opravdu skoro patnáct. Sděluji Martinovi, že musíme zvýšit tempo a přidáváme do kroku. Kdybych měl u Černého štítu vyplivnout plíce, tak je musíme předejít! Šlapeme co to dá, vidina, že polezeme za nimi je pro nás nepřijatelná. Mohli bychom se taky vrátit až v sobotu… Kousek pod posledním výšvihem docházíme první Maďary, všechny ostatní předcházíme 200 m pod nástupem. To co normálně chodíme 2,5 hodiny jsme dneska zvládli za 1,5 hodiny. Nechápu, kde se ta energie v nás bere… Možná jsme ji nastřádali za ty tři dny nicnedělání… Na nástupu do Puškáše je ale nějaká mix dvojka. Jsou to Slováci. Lezli jsme s nimi včera Puškáše na Žeruchovky a byli velice šikovní. Ti budou určitě rychlejší jak Maďaři! Domlouváme se s nimi na výstupu, vysvětluji jim směr a taky se s Martinem chystáme. Na každém štandu si se Slováky pokecáme, hned na tom prvním samozřejmě o Maďarech, kteří bloudí hned vedle nás ve Stanislawského cestě. Upřesňuji jim směr výstupu i jejich štand. Prožíváme společně krásné exponované lezení v pevné skále. Jdeme s Martinem až na samotný vrchol a kocháme se dalekými rozhledy. Dnes nám to tedy vyšlo! Vzhledem k velkému počtu lezců na Černém štítu raději z vrcholu scházíme. Směr je označen malými „mužíky“ a nebloudíme. Pod stěnou jsme se sbalili, něco pojedli a popili a čekáme na rodinku Svobodovu, která se nakonec rozhodla, že taky zkusí Puškáše.  Skoro celou cestu na Brnčálku si o Maďarech povídáme. Dozvěděl jsem se od Honzy, že už od druhého štandu lezli s ním… Co v Tatrách vyvádí, se stává každoročním koloritem… V sobotu máme pobyt v Tatrách ukončit, ale vzhledem k propršeným třem dnům jdeme ještě na jednu cestu. Je nádherné počasí a teplo. Takže ještě něco málo a v nejbližším okolí. Odpoledne se sbalíme a valíme na Bielu Vodu a domů.

Bóža

P.S. Letos opět bez úrazu!

Výstupy:

Pondělí 17.8.

Jenom nástup pod stěny, jinak odpoledne metodika s nováčky.

rodina Svobodova – Jahňací štít.

Úterý 18.8.

Jahňací štít – jen někteří. Gabča a Zdena Biele pleso, pak dolu ke křižovatce a Brnčálka. Metodika s nováčky na školící místnosti.

Středa 19.8.

Celý den metodika s nováčky na školící místnosti.

Čtvrtek 20.8.

Bóža  + M. Sovadina: V Žeruchová veža, J pilíř III. jedno místo V.

D. Gritz + A. Suchánek: V Žeruchová veža, J pilíř III. jedno místo V.

V. Válka + M. Čiháček: V Žeruchová veža, J pilíř III. jedno místo V.

P. Potúčková + Z. Jašková + G. Slováková + P. Cholevová: V Žeruchová veža, J pilíř III., po pavouka

F. Smilek + P. Beneš + D. Svobodová + L. Salingerová: Meděné lávky na Lomnický štít

M. Karoľ + E. Juračka: Kozí kopka, J pilíř III., 2x, pak tahal Erik

J. + T. Hrbáčkovi: Kozí kopka, J pilíř III.

rodina Svobodova: Jastrabia veža, Stará cesta III.

Pátek 21.8.

Bóža + M. Sovadina: Černý štít, Puškášův pilíř IV+.

rodina Svobodova: Černý štít, Puškášův pilíř IV+.

V.Válka + M. Čiháček: Kolový štít, Šádek – Zlatník V.

P. Beneš + F. Smilek: Kolový štít, Šádek – Zlatník V.

M. Karoľ + E. Juračka: V Žeruchová veža, J pilíř III. jedno místo V.

J. + J. + T. Hrbáčkovi: V Žeruchová veža, J pilíř III., po pavouka

Z. Jašková + P. Potúčková: Kozí kopka, Kozí kopka, J pilíř III.

D. Svobodová + L. Salingerová: Kozí kopka, J pilíř III.

D. Gritz + A. Suchánek + P. Cholevová: Kozí kopka, J pilíř III.

Sobota 22.8.

Bóža + M. Sovadina + Z. Jašková: V Žeruchová veža, Cesta cez knihu V.

D. Gritz + E. Juračka: V Žeruchová veža, Cesta cez knihu V.

rodina Svobodova: V Žeruchová veža, Cesta cez knihu V.

V. Válka + M. Čiháček: V Žeruchová veža, Čepelova cesta, var. V.

P. Beneš + F. Smilek + D. Svobodová: V Žeruchová veža, J pilíř III., po pavouka

Pavel Beneš při odlezu ze štandu v cestě Šádek - Zlatník v JV stěně Kolového štítu.

Matouš Čiháček a Vojta Válka na štandu cesty Šádek - Zlatník v JV stěně Kolového štítu.

Na vrcholu Kolového štítu, zleva Filip Smilek, Pavel Beneš a Vojta Válka.