Konečně je na celý víkend pěkná předpověď a v neděli dokonce i příjemná vyšší teplota. My jsme s horoškolou neabsolvovali kvůli zavřeným okresům a špatné předpovědi dva výcviky na cvičných skalách a máme co dohánět, takže se na první lezeckou akci hodně těšíme. Celkově je zájem i od ostatních členů oddílu velký. Nakonec se nás sešlo v sobotu dopoledne na louce u horské chaty Rabštejn okolo třiceti.

Po rozdělení do lezeckých skupin odcházíme do skal a rozmisťujeme se rovnoměrně na jednotlivé cesty na masivy a věže. Vždy je s nějakým nováčkem konkrétní instruktor, přibližně to vychází tak, že se dodržuje předběžná „spárovanost“ do Tater. Já mám na starost mladé naděje našeho oddílu Filipa s Hynkem. Jsou velice šikovní, vždyť už jezdí nějakou dobu po závodech, ale pořád je musím hlídat. Nedokážu si představit, že by se jim mohl stát před letními prázdninami úraz. Nejdřív vylézáme po pěšině a žebřících na hradní rozhlednu shlédnout rozsáhlou místní skalní oblast. Filip tady byl vloni, Hynek je tady poprvé. Je odtud vidět zasněžený hlavní hřeben Jeseníků a velká část území na jih k Šumperku a k Hané. Pod žebříky pak kluky spustím pod cestu s názvem „Z Čech až na konec světa“, kterou následně vylezou. Pak jdeme na druhou věž nad náměstíčko a kluky spouštím „Olomouckou cestou“ pod nástup. Oba dva ji pak následně bez problémů vylezou. Potom je znovu spustím pod nástup a absolvují podobnou, ale těžší novou tří kruhovou cestu vpravo. Pak jdeme na „Donaldovu“ a na závěr vylezou „Pupek“. Ostatní také nezaháleli a užívali si sice pěkného, ale větrného dne.

No bylo to dnes lezecky přínosné. Večer si na ohništi opékáme buřty, klobásky, chleba, cibuli a popíjíme pivénko z okýnka. Debata o všem možném končila až dlouho po půlnoci. No byl to dnes celkově velice úspěšný den. Noc byla hodně studená, tipovali jsme teplotu jen lehce nad nulou. Ještě, že máme hodně kvalitní spacáky, většinou od našeho oddílového partnera, brněnské firmy Prima. Neděle je od rána parádní jarní slunečný den a dokonce bez větru. Dokonce se i výrazně oteplilo. Po snídani společně vyrážíme do skal. Já se svými klučíky na Květinu. Vylézají na „druhým“ dvakrát pravou část stěny a na závěr dávají na „prvním“ s vlastním jištěním klasickou cestu středem. Oba dva výstup excelentně zvládají bez jakéhokoliv zaváhání a já mám radost, že se snažili a uspěli. Pro Hynka to byla první tahaná cesta. V pozdním odpoledni pak všichni balíme a odcházíme k našim zaparkovaným autům do Bedřichova. Takže konečně první letošní parádní akce!

Bóža

Nástup

Tábořiště

Martin

Táborák

Hynek tahá

Filip slaňuje