Kam na Silvestra? No přece na hory! Protože v Tatrách není sníh ještě nosný a ne každý(á) má rád(a) zimu zalezlou při stání na štandu do morku kosti, je ideální vyrazit na lyžovačku. A hlavně tam, kam se při celkovém počtu 47 účastníků vlezem, nebudeme spát na patro, kde budeme taky sami a nebudeme se muset ohlížet na cizí tváře, když budeme trošku více hlučet….

Nabídce jsme trochu pomohli a za cenu ubytování se vzdušným 250,- Kč mohl málokdo VIP středisku Harrachov odolat. Jen jsme se trochu hrozili, že nebude sníh a my budeme dělat pěší turistiku po hřebenech…. Při příjezdu do Harrachova v úterý 27. prosince odpoledne nebyla situace zcela ideální. Na lyžařském svahu bylo sice něco málo sněhu, ale náš sen to zrovna nebyl. Odpoledne je seznamovací, někdo šel na prohlídku Harrachova, někdo dokoupit to co se mu nevešlo do přeplněného auta a někdo na prohlídku místních skláren a soukromého pivovaru. Večer plánujeme středeční běžkařský výlet na Voseckou boudu. A dopadl dobře. Sice jsme neustále stoupali, ale alespoň jsme si trochu víc protáhli těla. Nakonec dorazili všichni a odměna ve formě gulášovky případně boršče byla zadostiučiněním po pěkném výkonu. Někteří dokonce do kopce bruslili!!! Protože máme ještě dost času a je ažůro, vyrážíme na Labskou boudu. Mají tady výborný čaj, sice stojí páďo, ale tekutiny je třeba doplňovat furt a stále, nebo-li neustále. Nazpátek do Harrachova přes Voseckou boudu po zmrzlých pláních jsme prosili o nějaký malý příděl sněhu, protože to byla prostě ledová skluzavka. V noci jsme byli vyslyšeni. Napadlo asi 20 cm sněhu. Ve čtvrtek běžkařské osazenstvo vyráží na Dvoračky, ostatní na lyžovačku na Čertovu horu. Dnes se nechceme příliš unavit, neboť večer musíme vydržet – bude oslava Abrahámovin! Nakonec jsme to pojali jako malou přípravu na Silvestra….. A taky trochu při oslavě plánujeme, neboť v pátek chceme vyrazit směr chata Studenov. Po běžkařských stopách v okolí Harrachova stoupáme za stálého sněžení na Čertovu horu a odtud pak sjíždíme na chatu Studenov. Opět jsme se občerstvili, tentokrát dobrou česnekovou polívečkou a míříme nazpátek. Někteří fyzicky zdatnější to vzali do Harrachova ještě přes Dvoračky – to aby se ještě víc unavili, jiní se spustili přímo z občerstvení na Ručičkách. Na sobotu je plán jasný – musíme už konečně vyrazit do běžeckého ráje polských Jakuszyc. Osazenstvo je velice znalé a tak vymyslelo místní harrachovský skibus – to abychom nemuseli po nočním vydatném sněžení vytahovat zapadlá auta a klouzat po zasněžených cestách. Ideální čas pro ranní odjezd kousek od našeho ubytování nás příliš nezatížil ranním vstáváváním. Vše funguje jak má a za půl hoďky jsme na místě. Vyrážíme na závodní běžkařské okruhy a oceňujeme upravené stopy – je to tu fantastické. Nadšenců je zde obrovské množství včetně dětí. Protože toho nemáme ani po poledni pořád dost, vyrážíme ještě od startu závodních tras na chatu Orle. Cesta vede po vrstevnici a je doslova obsypaná běžkaři a vyznavači nenáročné zimní turistiky. Nejsem schopen se pořádně odrazit a rozjet, protože neustále kličkuji mezi lidmi. Po příjezdu na chatu jsme se trochu občerstvili, před ní se vyfotili a pak se rozdělili. Odmítám jet nazpátek stejnou trasou a jedu vrchním vzdálenějším okruhem. Tady není skoro nikdo, takže bruslím a bruslím a bruslím – úžasná jízda. V 15,10 hod. nám jede nazpátek náš harrachovský skibus. Ideální čas, to abychom se pořádně nachystali na večerní oslavu Silvestra a přivítání Nového roku. Scházíme se po 20,00 hod., řádíme při večerní diskotéce a natahujeme oslavu dlouho do ranních hodin.

V neděli se řídíme heslem: „Jak na Nový rok, tak po celý rok!“ Takže před polednem nekompromisně ještě na pár hodin na běžky – konečně se mi jede tak jak má. Možná je to tím, že jsem si ráno zažehlil na skluznici nový vosk a šel spát před čtvrtou hodinou ranní….

Bóža