Jubilejní 10. ročník
Měsíc září je na jižní Moravě každým rokem obdobím vinobraní. Pro milovníky burčáku pak obdobím, kdy vyráží za tímto oblíbeným mokem tam kde vzniká, protože jedině tam je ten pravý a nejchutnější, prostě nejlepší.
Pro letošní jubilejní 10. ročník zajišťuji ubytování s půlročním předstihem, protože nás bude určitě hodně. Předpokládám, že počet dosáhne 30 osob a zajistit přespání pro tolik lidí není nic jednoduchého. Projíždím internet a zjišťuji možnosti. Kudla nic vhodného. Buď malá kapacita nebo nadstandardně vysoké ceny – třeba v hotelu Kraví hora v Bořeticích. Ceny tady začínají na 1200,- korunách… Nakonec vymyslím ubytování ve vinařském družstvu v Němčičkách. Mají tady čtyřlůžkové pokoje a sklep přímo pod ubytovnou. Pro nás sportovně založené jedince dostačující luxus. Po osobní návštěvě a domluvě s paní ubytovatelkou je vše vyřešené! Během prázdnin se párkrát připomenu a dolaďuji poslední detaily jako třeba co na večeři. Necelý týden před akcí ale přichází šok. Paní ubytovatelka mi posílá email, který si přečtu poslední neděli před akcí. Vzhledem k deštivému počasí musí proběhnout vinobraní hned a okamžitě nám brigádníci zabírají ubytovnu. No to je teda nepříjemnost. A paní ubytovatelka je v klidu. Serióznost tady teda zrovna nefunguje. Nakonec nám po mém velmi kritickém telefonátu zajistila náhradní ubytování i sklep. Sám si pak ještě dopřesňuji oběd a ochutnávku pravého burčáku z hroznů u místního vinaře Pavla Hikla z Bořetic, který má v areálu 260 vinných sklepů Svobodné republiky „Kraví hora“ svůj a může zajistit posezení pro nás všechny.
Ještě než v sobotu 20. září dopoledne přijedu na sraz u AB penzionu v Bořeticích na místním fotbalovém stadiónu, navštěvuji koupaliště v sousední obci Němčičky a zjišťuji, zda je možné smočit těla v místním bazénu. Obsluha bufetu mi sděluje, že není problém. Ujišťuji paní, že určitě přijedeme, teplota má dnes totiž vystoupit až k 25°C. Při zpáteční cestě projíždím před Bořeticemi okolo letiště Kraví hora a potkávám zde Slováky z Nitry s motorovými dvoumístnými rogaly a pár zaparkovaných ultralehkých letadel. Jsou ochotní nás za celkem příznivý bakšiš povozit. Vracím se k penzionu, kde se již objevují první účastníci cykloakce. Až na jednu výjimku přijíždí auty. Někteří vzdálenější účastníci nestíhají, případně bloudí, i když jedou z Prahy po dálnici a mají k dispozici navigaci… J Přítomné informuji o možnosti vyhlídkového letu nad okolní krajinou. Se zájemci odjíždím na letiště a hurá do oblak.
Pak vyrážíme na první dnešní okruh na rozhlednu „Slunečná“ k Velkým Pavlovicím.
Po cestě potkáváme Andreje z našeho oddílu, který pořádá Tour de burčák pro rodiny s dětmi. Společně se pak ještě potkáváme na rozhledně, kde někteří v bufetu ochutnávají svůj první dnešní burčák. Je krásná viditelnost a celkem bezvětří. Pokračujeme dál po okruhu a přejíždíme ke sklepům ve Svobodné republice „Kraví hora“, kde máme objednán burčák s neomezenou konzumací a občerstvení (jakoby oběd).
Nakonec jsme tady zůstali skoro 2,5 hodiny a popíjeli a popíjeli, až někteří zapomněli, že by měli taky vyrazit na kolo! Inu úžasný červený burčák, s kterým nás Pavel překvapil, byl opravdu hodně lahodný a slaďoučký… V dobré náladě se přemisťujeme na koupaliště do Němčiček, kde jsme se osvěžili a probrali v relativně „teplé“ vodě a vyzkoušeli skokanský můstek - tak jako v loňském roce.
Když jdu do vody, vždy musím mít něco na sobě…
Pak alespoň do těch Vrbic jsme dojeli a burčák tady měli taky výborný… Po návratu se ubytujeme a jdeme na večeři do AB sklípku v areálu Svobodné republiky „Kraví hora“.
Pak ochutnávka, druhá večeře a promítání videí z našich horských a vodáckých akcí. V neděli ráno po snídani se scházíme u aut. Někteří jsou však po včerejšku nepoužitelní. Tvrdé jádro osazenstva však vyráží na pohodovou 60 km projížďku po Lednicko-valtickém areálu s několika zastávkami na burčáku, např. opět na Vrbici nebo ve vinařství U kapličky.
Počasí bylo nádherné, každému šedivému mraku jsme ujeli, takže jsme nikde nepotkali žádnou přeháňku. Nazpátek do Bořetic přijíždíme až po 17,00 hod. Nastává velké loučení a domluva na příštím roce. Tentokrát to bude ve vinařství Zábojník ve sklepní uličce obce Chvalovice u Šatova, opět na jižní Moravě.
Bóža