Pro tento rok jsme se rozhodli si zvýšit kvalifikaci z Instruktora Sportovního lezení na Instruktora Skalního lezení. Na kurz jsme se přihlásili ve složení Pavel Beneš, David Gritz, Michal Karoľ a Filip Smilek. Z ostatních oddílů se na kurz přihlásilo dalších pět zájemců.
Ostrov Kalymnos je známý lezecký ráj, který je vzhledem ke své poloze, dobré navštívit v chladnějších měsících od podzimu do jara. Termín první návštěvy byl v minulosti prosinec 2018, tento rok to byl říjen 2022. Z pohledu počasí je dobré sledovat nejen teploty, ale i rychlost a směr větru a to nejen s ohledem na lezecké podmínky, ale také i vliv podmínek na dopravu. Na ostrov se obvykle přepravíme letecky a to buď přímo na ostrov Kalymnos (zejména v období turistické sezony) nebo pravděpodobněji na vedlejší ostrov Kos, kde je to obvykle dostupnější časově i cenově. Pro přepravu z Kosu na Kalymnos a zpět se využívají trajekty, které ideálně jedou z letiště bližšího přístavu Mastichari případně z hlavního města Kos, který je však na druhém konci ostrova něž je letiště do města Pothia (Kalymnos). Na tuto lodní přepravu má právě zejména vliv rychlost větru a může se stát, že pak malé lodě nejedou.
Někdy začátkem srpna mě oslovil Bóža, zda bych neměl zájem zúčastnit se oddílové akce do Itálie. Cíl - nejvyšší vrchol Grajských Alp, čtyřtisícová hora Gran Paradiso - 4 065 m, ve stejnojmenném národním parku v regionu Valle de Aosta. Výzva to byla veliká, ale dva roky nečinnosti si na mém těle vybraly daň a do odjezdu asi měsíc na přípravu. Vidina, že opět spatřím své oblíbené Alpy, divoké bystřiny vytékající z ledovců, bizarní skalní útvary a jistá dávka dobrodružství, byla velmi lákavá.
Na konci března končí pomalu ale jistě covid a my v oddíle víme, že letní prázdninové soustředění oddílu a horoškoly v Tatrách bude. Máme jako každý rok objednán pobyt na Brnčálově chatě a těšíme se, že si jej užijeme. Určitá změna ale je. Nejedeme jako každý rok předposlední týden v srpnu, ale hned ten první. Bude určitě delší den a doufáme, že i méně deštivější a možná i teplejší jak ten loňský, kdy nám skoro celý propršel!
Po několika letech od absolvování oddílové horoškoly a lezení na různých cvičných skalách na Moravě a v Rakousku jsem navštívil oblast pískovcového lezení v Českém ráji s názvem Prachov a Sedmihorky. Lezení mě tak učarovalo, že se tam snažím jezdit každý rok. Je to úplně něco jiného, jak žula, ortorula nebo vápenec. Lezec už musí mít "vybroušenou" techniku a hlavně se nebát. Jistící body - kruhy, jsou totiž na písku většinou trochu výš jak na klasických cvičných skalách. Takže si to zajeďte taky vyzkoušet!