Někdy začátkem srpna mě oslovil Bóža, zda bych neměl zájem zúčastnit se oddílové akce do Itálie. Cíl - nejvyšší vrchol Grajských Alp, čtyřtisícová hora Gran Paradiso - 4 065 m, ve stejnojmenném národním parku v regionu Valle de Aosta. Výzva to byla veliká, ale dva roky nečinnosti si na mém těle vybraly daň a do odjezdu asi měsíc na přípravu. Vidina, že opět spatřím své oblíbené Alpy, divoké bystřiny vytékající z ledovců, bizarní skalní útvary a jistá dávka dobrodružství, byla velmi lákavá.
Na konci března končí pomalu ale jistě covid a my v oddíle víme, že letní prázdninové soustředění oddílu a horoškoly v Tatrách bude. Máme jako každý rok objednán pobyt na Brnčálově chatě a těšíme se, že si jej užijeme. Určitá změna ale je. Nejedeme jako každý rok předposlední týden v srpnu, ale hned ten první. Bude určitě delší den a doufáme, že i méně deštivější a možná i teplejší jak ten loňský, kdy nám skoro celý propršel!
Po několika letech od absolvování oddílové horoškoly a lezení na různých cvičných skalách na Moravě a v Rakousku jsem navštívil oblast pískovcového lezení v Českém ráji s názvem Prachov a Sedmihorky. Lezení mě tak učarovalo, že se tam snažím jezdit každý rok. Je to úplně něco jiného, jak žula, ortorula nebo vápenec. Lezec už musí mít "vybroušenou" techniku a hlavně se nebát. Jistící body - kruhy, jsou totiž na písku většinou trochu výš jak na klasických cvičných skalách. Takže si to zajeďte taky vyzkoušet!
Keď som sa na popud nášho oddielového vedúceho Bóžu prihlásila na kurz inštruktora lezenia na umelej stene, vôbec som nemala očakávania, že by to mohla byť zábavná akcia. Avšak, opak bol pravdou, kurz síce trval iba tri dni, ale bol mimoriadne pútavý, dobre zorganizovaný a zmysluplný.
Na nedělní odpoledne 19. prosince připravili organizátoři Horolezeckého oddílu Mole Mokrá Horákov u Brna v tělocvičně místní základní školy dětské kombinované závody v lezení na obtížnost, boulderingu, šplhání po dvojmístně zavěšeném lanovém žebříku s dřevěnými příčkami bez omezení času a výdrži na úzké liště na čas. Hlavním rozhodčím byl vedoucí oddílu Michal Mílek, který vymyslel tuto kombinaci, aby děti rozmístil na několik sportovišť, nečekaly a nekumulovaly se pouze na umělé lezecké a boulderingové stěně. Zároveň aby dětem co nejvíce zpestřil dobu mezi samotným lezením. Myslím, že se mu to docela podařilo.