Někdy během léta přišel Viktor s nápadem podívat se na jeden velmi zajímavý trek - Kapa Kapa Trail. Nicméně při ladění termínu se ukázalo, že v čase, kdy máme oba volno, už na místě začíná období dešťů a to naše plány změnilo. Jako další variantu jsme zvolili odpočinkový výlet do Barmy (Myanmar) s tím, že se stejně letí přes thajský Bangkok, tak by jsme se mohli cestou zpátky mrknout na vyhlášenou lezeckou lokalitu na jihu Thajska - Krabi, konkrétně pláž Ton Sai.

Kam na Silvestra? No přece na hory! Protože v Tatrách není sníh ještě nosný a ne každý(á) má rád(a) zimu zalezlou při stání na štandu do morku kosti, je ideální vyrazit na lyžovačku. A hlavně tam, kam se při celkovém počtu 47 účastníků vlezem, nebudeme spát na patro, kde budeme taky sami a nebudeme se muset ohlížet na cizí tváře, když budeme trošku více hlučet….

Více jak třičtvrtě roku dopředu jsem začal řešit pobyt horoškoly na Brnčálově chatě ve Vysokých Tatrách. Srpnový termín, který jsem vybral, je totiž velmi frekventovaný a kdybych to řešil na poslední chvíli, tak místo pro 16 lidí se mi nemuselo podařit zajistit. Dalším problémem bylo to, že od 1. ledna 2011 byl vybrán v rámci výběrového řízení nový nájemce chaty Tomáš Petrík a veškeré oficiální kontakty známé za posledních 25 let padly. Nakonec se mi podařilo na internetu vymyslet emailový kontakt a začala velmi špatná komunikace, kdy mi na můj první dotaz bylo odpovězeno až za měsíc! No prostě radost….

Plán na Velikonoce byl jasný. Členové naší horoškoly si poprvé vyzkouší lezení na pískovci. A to na pískovci velice charakteristickém, neboť hřeben Suchých skal je tvořen pískovcem prorostlým křemenem. Účast nebyla tak hojná, jak se čekalo, ale i tak jsme si všichni výjezd nesmírně užili a alespoň měl poněkud exkluzivnější nádech. V jednom autě se nás sešlo pět – náš velkolepý vůdce Bóža Vlček, řidič Marek se synkem Denisem, Tom Kášpárek a moje maličkost. Druhé auto řídil Petr „Speed“, celý natěšený na místní prásky a s ním jela jeho manželka Jana a dvě děti, roční Natálka a čtyřletý Radimek.